Co svět světem stojí, pohádky byly, jsou a budou určeny pro děti. Kladný hrdinové vítězí, padouši jsou zažehnáni. Šťastný konec a i děti jsou tím pádem šťastnější. Chtějí býti princeznou, vílou, udatným rytířem i hloupým Honzou, který vše v dobré obrátí. Přijímají lásku, odhodlání, statečnost a touhu po krásném životě. Vytváří si své vzory (kladné vzory)! Nikdo nechce skončit přece s useknutou hlavou nebo se smažit v pekle - souhlasíte?

S přibývajícím věkem se vzory mění, jelikož chápou, že titul ,,Víla,, neexistuje a živnost ,,Hloupý Honza,, by na vizitce vypadal divně. Lehce pak zapomínají kolik hor a řek musel Honza zdolat než dokázal, to co dokázal. Tím, že chtějí stále kladné hrdiny, přesměřují vše na reálné bytosti. Hlavně hudební a filmové hvězdy, sportovci a mediální celebrity. Dále následují lidé úspěšní z jejich okolí, jelikož kouzlo pohádek být hrdina, je stále láká. V jejich králoství (dětský pokoj) můžete povětšinou na zdech vidět plakáty reálných reků. Zjišťují, že realita je vlastně pohádka, jen pojmy se mění. Už nechci létající koberec, kočár se šestispřežením ale stačí výkonný šestiválec. Nepotřebuji zámek, stačí vila s bazénem. Poddané nahradíme zaměstnanci a je to. Žiju si jako v pohádce - jak prosté co? A mnozí si tak i žijí.

Ale zapoměli jsme na kouzla a čáry! Jaké je to zaříkávadlo, kde je ta kouzelná hůlka, prsten nebo nadpřirozené bytosti, které v pohádkách pomáhají?

Jako každá pohádka má kladné hrdiny, tak má i tzv záporáky (padouchy). A zde se láme chleba hlavně u rodičů, nejbližších, s kterými se dítě stýká nejčastěji. Od těch totiž přijímá mladý člověk (ať již dobrovolně nebo nedobrovolně) návyky, myšlení, přístup k životu a přístup hlavně k sobě samým. Nejbližší okolí jsou pro dítě svým způsobem skřítkové, nadpřirozené bytosti, které dítěti pomáhají najít a používat kouzelný prsten. Nadpřirozené z jednoho prostého důvodu: cokoliv řeknete, cokoliv děláte, tak děti vnímají - něco vědomě a něco podvědomě. Můžete sen dítěte a kouzelnou moc stát se hrdinou, princeznou alias celebritou na plakátě podporovat a ukázat mu cestu, ale můžete ten sen i nevědomě ušlapávat až zmizí jakákoliv touha a odhodlání. Dítě si vytváří, nastavuje a aktivuje svoji kouzelnou moc! Dítě nevidí kolik potu, dřiny a učení se stojí např. Jágra, Madonu nebo Bruce Willise, aby mohli na těch plakátech být!

Samozřejmě nelze vše dávat za vinu rodičům a svému okolí. Součástí kouzelné moci každého dospělého člověka je schopnost poučit se nebo-li využívat kouzla díky zkušenostem a historii kolem nás. Pokud se dítě nepoučí jednou, třikrát i pětkrát, přijímáme to jaksi s nadhledem a pochopením mladické nerozvážnosti. U dospělého jedince je to na pováženou.

V pohádce například na poušti otočíte kouzelným prstenem a máte zeleně kolem sebe plno, sad s ovocem, proudy vody a jiné vymoženosti. V reálné pohádce je kouzelným prstenem znalost a pochopení zákonitostí. Pak takové otočení znamená v poušti například toto.

Kouzla a čáry používáme dnes a denně. Každý váš krok je výsledkem otočení vašeho kouzelného prstenu a vašeho přání. Jak žijete, s kým žijete, kolik vyděláváte, jakého zdraví si užíváte i jaké pocity máte, kolik lásky a radosti protéká vašim životem je a vždy bude vaše myšlení - nejúčinější a jediné kouzlo, které má každý a zdarma.